|
|
Odsun německého obyvatelstva z oblasti České Kanady v letech 1945-1952
BEZOUŠKOVÁ, Libuše
Bakalářská práce se zabývá tématem problematiky transferu německého obyvatelstva v období 1945-1952 z oblasti České Kanady v Jihočeském kraji. Práce sleduje nejen proměny demografické struktury obyvatelstva, ale také problematiku zaniklých obcí v důsledku budování hraničního pásma. Vedle historického kontextu je zde také sledována proměna České Kanady jakožto fyzicko-geografického prostoru. V neposlední řadě jsou autorkou analyzovány česko-německo-rakouské vztahy jakožto důležitý aspekt v současné zahraniční a ekonomické politice.
|
|
| |
|
|
Postupimská dohoda ve znovusjednoceném Německu
Lipenská, Dana ; Šafařík, Petr (vedoucí práce) ; Mlsna, Petr (oponent)
Předkládaná práce se věnuje dokumentu, který po druhé světové válce určil podobu střední Evropy. Práce je členěna na dvě hlavní části. První se zabývá právní podstatou Postupimské dohody, především tím, zda ji lze považovat za platnou, pro Německo závaznou, mezinárodní smlouvu. Jádro leží v tom, jaký vliv měl tento dokument na formování vztahů mezi Německem a Polskem a Československem, respektive Českou republikou. Pro Polsko bylo klíčové především ustanovení o změně hranice a jejich zakotvení na linii Odra- Nisa. V souvislosti s Československem je nejdůležitější článek XIII, kde se rozhodlo o spořádaném odsunu obyvatel německé národnosti. Němci z Československa v Německu založily Sudetoněmecké krajanské sdružení, které právě v době po sjednocení začalo vůči Československu vyvíjet aktivitu, která byla důležitým prvkem i při formování oficiálních vztahů. Jsou uvedeny různé právní posudky, politické dokumenty i mezinárodní smlouvy, které spolu zmíněné státy uzavřely.
|
|
|
Vývoj česko-německé spolupráce na poli mateřských škol: cesta k jejímu vzniku, současná situace a možný přesah do budoucnosti
Horová, Lucie ; Handl, Vladimír (vedoucí práce) ; Šmidrkal, Václav (oponent)
Předkládaná práce Vývoj česko-německé spolupráce na poli mateřských škol: cesta k jejímu vzniku, současná situace a možný přesah do budoucnosti se zaměřuje primárně na předškolní vzdělávání a jeho spojitost s vývojem česko-německé spolupráce. Jejím cílem je nejprve stručně vylíčit společnou česko-německou historii a stěžejní události, které vedly k formování česko-německé spolupráce. Po krátkém historickém exkurzu představí autorka předškolního vzdělávání v rámci Evropy pro lepší pochopení kontextu celé práce. Vzdělávání a hlavně to předškolní nabývá na významu a je v současné době hodně diskutovaným nadnárodním tématem. Tato kapitola by měla objasnit důležitost tohoto vzdělávání pro vzájemnou česko-německou spolupráci. V rámci této kapitoly budou také představeny a porovnány vzdělávací systémy obou zemí. Poslední nejobsáhlejší kapitola detailně pojednává o činnosti Koordinačního centra česko-německých výměn mládeže Tandem, kde přiblížení jeho činností je jedním z hlavních cílů práce.
|
|
|
Postupimská dohoda ve znovusjednoceném Německu
Lipenská, Dana ; Šafařík, Petr (vedoucí práce) ; Konrád, Ota (oponent)
Předkládaná práce se věnuje dokumentu, který po druhé světové válce určil podobu střední Evropy. Práce je členěna na dvě hlavní části. První se zabývá právní podstatou Postupimské dohody, především tím, zda ji lze považovat za platnou, pro Německo závaznou, mezinárodní smlouvu. Věnuje se také důležitým právním událostem, které ve Spolkové republice v souvislosti se sjednocením a v návaznosti na dohodu, proběhli. Druhá část se zabývá vlivem tohoto dokumentu na formování vztahů mezi Německem a Československem, respektive Českou republikou. V souvislosti s Československem je nejdůležitější článek XIII, kterým se rozhodlo o spořádaném odsunu obyvatel německé národnosti, a na něj navázané konfiskační dekrety. Němci z Československa v Německu založili Sudetoněmecké krajanské sdružení, které právě v době po sjednocení začalo vůči Československu vyvíjet aktivitu, která byla důležitým prvkem i při formování oficiálních vztahů. Jsou uvedeny různé právní posudky, politické dokumenty i mezinárodní smlouvy, které spolu zmíněné státy uzavřely.
|
|
|
Postupimská dohoda ve znovusjednoceném Německu
Lipenská, Dana ; Šafařík, Petr (vedoucí práce) ; Mlsna, Petr (oponent)
Předkládaná práce se věnuje dokumentu, který po druhé světové válce určil podobu střední Evropy. Práce je členěna na dvě hlavní části. První se zabývá právní podstatou Postupimské dohody, především tím, zda ji lze považovat za platnou, pro Německo závaznou, mezinárodní smlouvu. Jádro leží v tom, jaký vliv měl tento dokument na formování vztahů mezi Německem a Polskem a Československem, respektive Českou republikou. Pro Polsko bylo klíčové především ustanovení o změně hranice a jejich zakotvení na linii Odra- Nisa. V souvislosti s Československem je nejdůležitější článek XIII, kde se rozhodlo o spořádaném odsunu obyvatel německé národnosti. Němci z Československa v Německu založily Sudetoněmecké krajanské sdružení, které právě v době po sjednocení začalo vůči Československu vyvíjet aktivitu, která byla důležitým prvkem i při formování oficiálních vztahů. Jsou uvedeny různé právní posudky, politické dokumenty i mezinárodní smlouvy, které spolu zmíněné státy uzavřely.
|
|
| |
|
|
Czech-German Future Fund
SCHWARZOVÁ, Jana
Tato bakalářská práce se věnuje Česko-německému fondu budoucnosti, který vznikl na základě Česko-německé deklarace. Práce se popisuje jeho vznik, činnost a poskytuje také všeobecné zhodnocení jeho přínosu. Nejprve je uveden stručný vývoj česko-německých vztahů. Rovněž jsou přiblížena určitá témata, se kterými se Česko-německá Deklarace a následně i Fond budoucnosti vyrovnávaly. Dále se práce zaměřuje na účel Fondu a způsob jeho spravování a financování. Kromě toho práce poskytuje také přehled činnosti Fondu. Důležitou část této bakalářské práce tvoří zhodnocení jeho přínosu a otázka, zda je Fond stále aktuální.
|
|
|
Zhodnocení německo-českých vztahů po podpisu Česko-německé deklarace
Burešová, Naďa ; Dubský, Zbyněk (vedoucí práce) ; Šauer, Jaroslav (oponent)
Češi a Němci se již po staletí setkávají jako sousedé ve středoevropském prostoru. Vzájemné vztahy mezi Českou republikou a Německem však mohou být do současnosti zatíženy vzájemnými resentimenty plynoucími z historie. Nedílnou součástí k částečnému vyřešení česko německých minulostních otázek, vedoucím ke zlepšení vzájemných vztahů, byla Česko-německá deklarace podepsaná v roce 1997. Tato práce se zabývá analýzou německo-českých vztahů po podpisu této deklarace. V práci je kladen důraz na německý úhel pohledu na danou problematiku. První část práce se zabývá německo-českými vztahy od vzniku Československa do podpisu Česko německé deklarace. V této pasáži jsou zdůrazňovány historické momenty, které mají vliv na další vývoj vztahů. Druhá kapitola se detailně zabývá samotnou Česko-německou deklarací. Třetí kapitola podrobně analyzuje vývoj německo-českých vztahů jak na bilaterální, tak na multilaterální rovině. Na bilaterální úrovni jsou zkoumány politické, hospodářské, kulturní vztahy a jiné formy dvoustranné spolupráce. Na multilaterální úrovni se práce soustředí na spolupráci České republiky a Německa na půdě mezinárodních organizací, konkrétně Evropské unie a NATO.
|
host ::
RSS.